Foster kids

(autor: Jarda468)

opět se mi zamlžil úsudek
kam vedou všechny ty cesty?
snad hledám štěstí v cizích kolejích
ale tento vlak
nestaví na přestupních stanicích
---
ve stínu svého strachu stojím
sám, vždyť víš
bojím se tvého objetí
ne, že bych tě neměl rád;
ale že bych tě nedokázal pustit
---
nechci dát ti sbohem,
když za oponou stojím
s tíhou výčitek svých
chci nechat slzy odejít
a znovu slyšet smích,
tak moji ruku podrž
a chvíli klidně
se mnou
stůj