(autorka: Terri42)
Hadrová panenka
Natrhlé šatičky,
inkoustu kapičky,
zdobí tvář hadrové panenky.
Kdo ji to pomuchlal?
Kdo si s ní hrál?
Že jemné lokýnky vlásků ji rozcuchal?
Dušička malinká v panence schovaná,
tenoučkým hláskem se pozornosti domáhá.
Nikdo ji neslyší,
nikdo ji nevidí.
A ani vidět nechce.
Malinká panenka cítí se křehce.
Odvržená hračka co zůstala na dračku.
Vyvolávací cena? Pade a žvejkačku.
To nikdo nevidí úsměv co nosí?
To nikdo neslyší jak krásně o svolení prosí?
To nikdo nechápe jak jemné je stvoření?
Někdy krása skrývá se pod záplatami z ran,
dušička maličká a samý šrám.
Jak plaché zvířátko musíš ji vábit,
až tehdy uvidíš, jak hlasy vaše sladit.