(autor: Dandy)
Kde je studánka
Křičíš do nebe máš v srdci vzdor,
připadáš si jak na řece opuštěný vor.
Křičíš do nebe a proud slzami ti oči zalévá.
Pak zcela bez síly tvé tělo v louku ulehá..
Činy marnivé, slova nikdo neslyší,
kdože bol srdce utiší ?
Pláčeš pro lásku a vše okolo.
Marnost obrázků, marnos zůstalých.
Cítiš pojednou, jak by traviny v tebe vrůstaly.
Náhle nikde křik, v louce kytice,
co to za pomník ze srdce vichřice.
Z slz tvých krásná studánka.
Duše odešla, jen potkat krajánka.
Kde je kytice, kde je studánka