(autor: Izanagi)
Červený sonet
Nosím červenou
Když mé tělo krvácí
Ať lidé zapomenou
Jak se z těla život vytrácí
Duše mé Eden
Je mrazivý jak leden
Zalitý stříbrným sněhem
Semper idem
Izanamino tělo přijímám
Ohnivé hranice růže
Co zemřelo zemřít už nemůže
A proto jen tak přemítám
Odsouzený na věky
Píši prokleté sonety