(autor: Autor)
Pohádka o dědečkovi
Byl jednou jeden dědeček
Byl titěrný jak hříbeček
Žil dlouho v temném lesíku
Jak divá v blecha v pesíku
Děd Ečök tak mu přezdívali
Každý den mu lásku darovali
Mladé šelmy své muže opouštěli
Aby věnečky z lávek dolů spouštěli
Rázný to byl muž jak pod matrací hrách
Ogar statečný však vyrostl v Uhrách
Žil tam skromně v nuzném budlíku
Všemocný on jak snítko rulíku
Vždy byl králem parketu na veselce
Spodničky odcizil tam kdejaké selce
Vždy po guláši rudá líčka měl
A jeho břuch tak spokojeně pěl
Ryčně jako stvůry hrozitánských slují
Zněl hlas sytý až nad vrchol tůjí
Moudré jeho vousy děly na měsíce
Neb on nosíval toulavé střevíce
Ani důvtipu Děd Ečök nepozbyl
Však tajuplné doušky pravidelně pil
Horké mlíčko Kozlíka Rozumbrady
A k tomu kašičku bystřence ze zahrady
A když budete dítka někdy u Dunaje
Snad vám tichý hlásek do oušek zavaje
Snad tam v dáli spatříte človíčka
Teď však spěte zaklopte svá víčka