(autor: Lokin)
Myslíš, myslím, myslíme...
Problém lidi je,
Že reaguji na základě toho, co si myslí
A ne na základě toho, co je..
Jak bylo napsáno, pokud si partnera vybereme podle toho, jaký si myslíme, že je...dojdeme jednoho dne k poznání, že takový není a řekneme o něm, že nás zklamal...
Též si můžeme vymyslet, jaký bude náš život, když se rozejdeme a budeme s někým jiným...tento proces celkem dobře vyznačuje slovo "namotání".
Mysl si nás namotá na svůj příběh a začneme se s ním ztotožňovat. Až mu uvěříme a začneme jej žít. Tedy do té doby, než nám dojde, že to tak úplně nemusí být...
To je proces autosugesce a zároveň to může být i důvod deprese. Mysl nás opakovaně vtahuje do určitého traumatujízícího bodu v našem životě.
Tímto způsobem se může z mocného nástroje, jakým mysl beze sporu je, stát utahující se smyčka kolem krku...
Kdo se dostal až sem, díky za přečtení :).