Platonická

(autorka: Sasanka)

Zuby drkotám zimou,
zas choulím se do sebe
v druhém prodloužení.
Do zpívání větru
mé srdce šeptá z roztoužení.
Myšlenky plynou,
chodí okolo tebe
v pomateném kruhu
nebo je to snad trojúhelník?
Jsou bosé,
já též.
Snad nejsi nahá,
to bych nejspíš nepřežil.
A pak si prošla.
A pak si prošla
znovu a hlasitěji.
Nedýchám.
Všechno zmrzlo.
Nejspíš až do jara,
než rozkvete krvavý dřín.
Tvůj stín mě zraňuje
vždyť nemohu bez tebe být.
Čekal jsem polibek
od konzervativní dámy,
ale i myšlenky na tebe pálí.
Začíná tu být necudno.
A pak si náhle vzpomenu,
že jsi vlastně platonická.
Má lásko bez příčin.