(autorka: moonell)
Apatická
Na zdi škrábance
dehtový
sevřený játra
lihový
svázaný oprátkou krve
(tak jako prve)
Přivřený oči
prázdný slova
vzpomínky rozpitý
v kouři
(komu to leží v žaludku)
A pár laickejch
životních posudků
znějící tvym vlastnim hlasem
("Přejde to časem")
Navážem fráze
jednu na druhou
snad už tu s náma
dlouho nebudou
(snad lidi zapomenou na zlámaný svaly)
Všechny ty svoje
děsný žaly
si za klobouk klidně strč
a před každou zaslouženou ránou
klidně zas tělo skrč
Já stejně
po těch letech
lásko vratká
fakt nezapomenu
jak jsi
hořkosladká...