(autor: pedvo)
Krvavá lázeň
KRVAVÁ LÁZEŇ
Dvoj až pětibřité řezy přes tepnu
proč nemám normální žiletku
zápěstí nadranc a stejně nezhebnu
měl jsem si koupit, vždyť jsou za pětku.
Ve vaně voda barví se krví rudou
však běda, běda, je to z kůže jen
a stejné cáry z celého nitra zbudou
i z duše, která musí z těla ven.
Já zoufám si, však co mi platné je
bít hlavou o zeď, o stůl, o podlahu
ty zničilas všechny mé naděje
zrádkyně, našeho vztahu vrahu.
Je mi ňák blbě, slábo se mi dělá
já pohled na krev prostě nesnáším
a na svou vlastní – to vždycky omdlím zcela
tonu s myšlenkou, že tys mi byla vším.
Zakuckal jsem se, co voda v plicích zmůže
pryč odtud, to jsem pochopil
rychle vymývám krev z vany i z kůže
vždyť bych se tady málem utopil.
Dál musím jít vstříc pusté beznaději
temnému dni a bezútěšné noci
vzpomínat na to, co jsem měl nejraději
jen s touhou, bez lásky, bez pomoci.
Podruhé stejnou chybu neudělám
proč se mám takhle trápit pro štětku
vezmu si k vaně, když nedám přednost střelám
cigára, chlast a správnou žiletku.