(autorka: Gora)
Podzimní sonet
Vítr pohání po souvrati
mračna – zvířátka na špejlích
Drakům tulácké plány hatí
mašle uvízlé ve větvích
holých jak prázdné budky ptáků
Lidé rozsvěcí stále dřív
lampy a lustry v obýváku
Můj krok v kobercích z listí ztich
Poslední růže ze sadu
kde zavoněly pro milence
teď dušičkové váží věnce
jak nostalgickou náladu
jak vázu plnou suchých květů
jak verš svázaný do sonetu