(autorka: synthetic darkness)
Vyhrabávání bonbónů
mezi mollovým prachem
se zase pod postelí krčí
další duše s poztráceným peřím,
vítr ji šeptá cosi o duze,
tak pokládá dopis s křížkem na polštář
Horkou dlaní jí tak po srdci přejet
a v koutě rozehrát na varhany
tu Modrou o slunci.
v šedi dýmu, šarlatových zápěstí a dutých sklenic
dusí své pošlapané a prošlé chvíle
děti,
jejichž matka se pro krajíc chleba
pozdě k ránu staví do stínů pouličních lamp
Umět jim tak pověsit na zeď
všechny obrázky ze snů
a za ruku je odvést do hor.
na záda ti bližní
přilepí malbu tebe s vypíchlým okem
a prasečím ocáskem
a pozítří si k tobě přijde
pro šest kostek cukru do kávy
Obléct jim tak tvůj svetr,
aby už ve společné skříňce
nesypali popel na motýlí křídla.
za cizí čest se plyšoví hrdinové
pomocí želez v blátě měří,
a zítra se batole doví,
že úsměv svého Pána nespatří
Nasázet tak do rudého bláta
kopretiny, několik slunečnic
a fialový šeřík.
a potom
odletět na vážce
a vy tak letět se mnou