(autorka: Verena)
Tiché není vidět
vyprahlé léto
země plná puklin
rozemleté srdce
na prášek
hluboká noc
osamělý stín
horké ruce
plné hvězd
někdy je lépe
na cestu
nevidět
kroky jsou slepé
touha jako květina
s uzavřeným květem
pořád chce začínat
a pořád letí světem
ručičky hodinek
ve zběsilém tanci
míjí nás
někde v mracích
na zemi jen smetí
uplynulé doby
dávno nejsme děti
v narození i smrti
jsme každý sám