(autor: Koala)
Květ mezi okovy
Čumím na svět ze tmy.
Okovy obrostly travou,
občas záblesk letmý.
Kde mám svou náturu dravou?
Zrcadlo věrné času
vysílá šedou a bledou.
Možná šlo uhnout lasu.
Pěšiny do nikam vedou...
Pomohly cizí uši.
Ten balvan ztratil pár deka,
trčící šutr v duši.
O trochu užší je řeka.
Něco vidím právě,
naděje nesměle kvete
mezi kovem v trávě.
Ještě se nevzdaluj, světe...