(autor: Dandy)
Ač
Ač písku v hodinách snad unce jen,
někomu jak plachý jednorožec
hlavou bloudí sen.
Severním nebem oblačnost
jak řeka bělavá,
zní, až zcela bílá labuť zamává.
Na harfu z trav vítr nehrál dnes,
umořen vedrem, ztěžka štěkl pes.
Sen vůně pryskyřičné.
Labuť, proud téměř vodní,
do hvězdné oblohy vzhlížím
jak do pochodní.
Kopulí nebes slova letí, to mne těší.
Nemají křídla,
Jsou rychlejší jak pěší.
Voňavý chléb v dlani
jednorožce láká,
obloha jasná, nikoli už schována
je za oblaka.