(autor: Pajalord)
Zednické vyznání z lešení
Stojím na lešení při úsvitu ranním
a namáhám makovici milostným psaním
ta moje vyvolená jmenuje se Terka
já však za ní nemohu jít musím hlídat Ferka
Ferko skládá cihlu k cihle
jako v pohádce pan Čenský
a já se ptám proč schovávají se předemnou ženský
Vždyť mým vzorem je pan Vrchlický
a na tatrovce je písku kubík metrický
Tahle báseň je moje vyznání z lešení
smutné je usínat bez ženy
Uběhlo několik let
a moje milá se mnou na stavbě
v kbelíku míchá maltu
je to daleko lepší než kdyby chodila na Spartu
najdi si holku kutilku to říkal už můj tata
takovou aby píchala lépe než skelná vata.