(autor: Actafool)
Kniha
Kniha
slunce zmizelo pod příkrovem mraků,
déšť začal hladit rozpálenou zemi
ta kniha vázaná v kůži, plná znaků
začala se dělit o příběh s krůpějemi
..příběh plynul..
každé vyřčené slovo rozpilo se
temný inkoust se smíchal s kaluží
čistá voda do černa zbarvila se
kapky padaly a narážely na kůži
..déšť smyl vinu..
vlnka za vlnkou narážela do listů
a mocný vítr otáčel promočené stránky
uzavřený kruh různorodých pocitů
zamlžoval už tak rozmazané kaňky
..vítr vanul..
tu vítr vynesl z knihy polomrtvý květ
a v ozonové vůni pohrával si s ním
bílou barvu kapky vrátily mu zpět
v tu chvíli svět zpíval pro jasmín
..čas se šinul..
obraz svazku zrcadlil se v krůpějích
slova a znaky rozpíjely se dál a dál
až bílé oči světa na knihu se usmějí
tak osud vezme jí a nikomu nevydá
..oheň žhnul..
každý ze všech jednu knihu stíhá
ve tmě se tančící plamen mihotá
svázaná v té kůži byla moje kniha,
kniha mého života...
čas se dobelhal do cíle, příběh uplynul
..déšť ustal a oheň vyhasnul..