(autorka: Nikki)
Je těžké volit stranu
Je těžké volit stranu, když pravda světu zahalená zůstává,
máš věřit jeho úsměvu, neb soudit, že ti jen něco nalhává?
Vždy mít víru v oběti, tak praví zákon lidskosti,
máš jistotu, že můžeš pohřbít lásku ve zlosti?
Je obětí ona dívka, ublížil jí doopravdy natolik?
Neb děvče klame, svět opět spatřil fantomový násilník?
Vol stranu moudře, a možná raději se straň,
i pouhá myšlenka vypuštěná do světa se nyní mění v zbraň.
Svět lačně hledá pravdu, ale čekat na ni odmítá,
za zaslepenost opět platí panenka – je rozbitá.
Jen loutkami jsou, tam ve světě z třpytivého sametu,
za nevědomost pravdy žádáš krutou odvetu.
Jsi ochotná odpovědnost za své činy přijmout pak?
Až onu pravdu spatří konečně tvůj nevidomý zrak?
Kde pomsta vládne, tam z dětí stávají se monstra snáz,
jejich pláč však neslyšíš, ta drobná lež jim vzala hlas.