(autor: shane)
Nebe a moře
Nebe je jako temné moře,
v němž zrcadlí se světlo hvězd,
srdce křik sdílí lásky hoře,
jež těžko s úsměvem lze nést.
Láska je druhem odevzdání,
jemuž však mnohý z nás se brání
a svoje city tajně skrývá,
strach ze zklamání větší bývá…
●
Moře zas píseň touhy zpívá,
světlo dne chystá se jít spát,
křik racků v sobě vášeň skrývá
a já tvou lásku chtěl bych znát.
Úsměv tvůj vybízí mne k činu,
já s nesmělostí svou se minu,
dobrodruh jsem, proč bych to skrýval,
a tys ta, o které jsem sníval!
●
Den v moři světlo své utopil,
chechtavých racků zmlkl křik,
jen asketa by nepochopil
výzvu tvých ňader vztyčených...
Myšlenky libé myslí víří
a kopí mé již vzhůru míří.
S úsměvem strhnu látky pruh,
jsem jenom muž a dobrodruh...