(autor: Homér)
Další nic
Zaprášené sny
pod něhou tají
laskavé slovo
v sobě hledají
Dny nesmysl mají
v půlce života
stále na kraji
Bylo to opravdovější
když nebyl internet
jen fernet
citrus jen jednou s čerstvejma třešněma
konzistence blitky zažraná do betonu
zpod pergoly od blažka
stříkalo mládí
tři nebo sedm let
byli jsme šťastní
možná ještě jsme
Na patogeny negativní
hodit látku sedativní
Move your ass
Po těch letech tady
plazíš se po zdi svýho ega
doufám že se rozpadá
pod mantrami typu
nezlob, nezlob, chovej se jako běloch
nebo aspoň jako člověk
klouby, mozek, štěstí a pyj
drolí se shonem
Lesu zdar
vyliž mi prdel