(autor: Poezie anonymity)
Severská bohyně lásky a krásy
Dvě léta přítelem, dva podzimy štěstí,
postavou maličká, se srdcem velkým jak Ásgard,
důstojná královna i strašidlo z klestí,
s ní žádný den nepřijde na zmar.
Na louce chytáme zbloudilé motýly,
na cestách mi po boku hltá svět,
v tichosti přírody ztrácíme se na chvíli,
jsem její průsečík, ona můj střed.
Životem nadšena, láskou mě častuje,
omluvný pohled v roztrhané peřině,
můj dílek mozaiky s jejím se shoduje,
má milovaná severská bohyně.