(autorka: Vanessa J.)
Vánoce
Kdyby se mě někdo ptal na 1. světovou válku, nepopisoval bych všechny ty hrůzy, tu bolest a utrpení, popsal bych, co nádherného se nám poštěstilo. Po dlouho se táhnoucích měsících války, konečně přišly Vánoce. Vánoce bez mé rodiny byly smutné, byly ale naprosto jedinečné. Byl to rok 1914, seděli jsme v zákopech a najednou jsme uslyšeli, že naši němečtí nepřátelé zpívají vánoční koledy. Vyšli ze zákopů, beze zbraní, a blížili se směrem k nám. Vyšli jsme také, nejprve opatrně, později se jsme ale strachu zbavili. Bylo to nádherné, hráli jsme fotbal, povídali si, dávali drobné dárky. Na tenhle den nikdy nezapomenu 25.12.1914 jako by se stal metaforou pro vánoční atmosféru. Ten den jsme zjistili, že i nepřátelé jsou úplně stejní lidé, jako my. Že nejsou jen krvelačná monstra.
Další den, jako by všechna mírumilovnost vypršela. Bojovali jsme dál, bylo to ale jiné, bojovat proti někomu koho znáte.
Bojovali jsme ještě necelé tři roky, ale už nikdy jsme nezažili tak kouzelný okamžik. Boje už zkončily, já jsem na cestě domů a těším se na po dlouhé době první vánoce se svojí rodinou.