Hlas a ticho

(autorka: Mizim Vdálce)

Jako kapky deště vyprahlou zem
Hladí tvá slova mé vlasy.
Jako v bezesných nocích sen
Bouří tvůj hlas mé časy.

Tak prokvétá mnou tvoje ticho
Jak nahý jarní les bělá ovocný strom
Jak motýly přejedené břicho
Srdce údery tiší bijící zvon.

Jako slzy štěstí na vrásčité tváři
Stoletou cestou tvoje jméno,
Jak ve svůj omyl věřící lháři
Paprsky slunce rozvoní seno.

Jako kroky, z nichž zbyla jen ozvěna,
Jako slzy vyschlých studánek,
Jsem ztracená nevěsta bez věna,
Jsem Ticho.
Prosící o spánek.