(autorka: Verena)
Křídla z oceli
Vážné oči svatých na malých obrázcích
hřešila jsem? tichý smích
orchestr začal hrát a nepočká
život prožitý v dešti, noci v tmách
radost jako bublinky v poháru
a nekonečné šňůry špinavého prádla
fantazie, která na dno padla
a karty zamíchané vestoje
poslední úsměv plný pokoje
východ slunce za těžkou roletou
mě zastihl skoro stoletou.
Kdo jsi, že zpíváš tohle requiem?
Odvaha žít. My už nežijem.