(autorka: Mizim Vdálce)
Noční bdění
Pálí mě oči,
Když myšlenky mi hlavou víří,
Svět se lehce točí,
A sny k mé mysli nezamíří.
Nemůžu spát.
Čemu se divit,
Je to jak sklo jasné,
Nedá se mluvit,
I když se zhasne,
O spánku.
Vždyť, kdo odváží se
Do víru
Divokého stáda,
vzdávám se,
pro trochu míru,
vzdám se spánku ráda.
Nepřichází.
Ani mír.
Mé spánky šlehá ostré mlází
A neodchází, ten vír.
Snad můžu říct ten vír.
Ptám se.
Kdo vír a kdo já jsem?
Vzdám se. Já. Vír. Je to sen?
Už nejdeme oddělit.
Tak vře to ve mně,
A vřu i já,
Ale dál se točí země,
Jako by si nevšimla.