(autorka: moonell)
Mrtvý vzpomínky
Sbohem
dítě neveselý
na poličkách věčně ukrytý
snad uzamčený
v oprýskanejch stěnách
Sbohem
starý vzpomínky
do dřeva stolu vyrytý
vypálený do starýho koberce
(Kterej snad byl kdysi do čtverce)
Sbohem
plesnivý zedřený topení
v rohu místnosti
po kterým
nějakej dobrák od kosti
jako malej skřítek lez
(Tak už konečně slez)
Snad zapomenou
kdo tu kdysi žil
plastový kliky u oken
když tajně
zamáčkneš slzu pod okem
a beze slova půjdeš dál
Slovo domov
najednou postrádá smysl
a místo
kde člověk jen
z nutnosti kysnul
najednou v srdci chybí
(Zase to co by kdyby)
Teď si máš do bytu
jiný nájemníky zvát
a přivřít oči
a bez bolesti říct sbohem
(Kde jen je ta holka co jsem kdysi znal)
To ses mě tolikrát ptal
tak odpovídám
že zemřela tam
v tom bytě
zalezlá ve starý skříni
s mrtvolkama vzpomínek
v náručí...