(autorka: Dívka v modrém)
Narušení
jsem
ale ve stavu beztíže
bloudím zlým snem
a nikdo neví že
dech se mi úží
a na povrch třes je jasně znát
srdce zuří
a rty se už nikdy nechtěj smát
nejsem
ve vakuu udržujou tu zničenou duši
v malé rakvi zase tělo té
co údajně smrt jí sluší
slýchá ta s kosou už nejmíň po dvousté
kdo by to byl předtím tušil
narušení
je to prosté
až bude po všem
o svůj život marně proste