(autor: slavek)
Oblázek
Udělej mi provázek.
Já se na něm spustím k pobřeží tvých citů,
tam najdu plochý oblázek,
co v sobě skrývá otisk dávných trilobitů.
Pak počkám na ten správný čas,
kdy mezi vlnkami tvé něhy jedna z odevzdání objeví se zas
a prudce vrhnu ten pradávný kámen.
On ve svém letu jako pokušení pramen
bude se všech vln tvé duše dotýkat
a do hlubin tvého srdce pronikat.
V tobě rozechvěje všechny touhy, přání,
co nikdo se jim neubrání
a v bezbřehosti tvého nitra moří,
se do vzedmutého odevzdání vnoří.
Podlehneš
a zašeptáš že chceš,
objímání,
protknutí,
milování,
splynutí.