(autor: casa.de.locos)
pojď se mnou má milá
pojď se mnou na hřbitov
za špendlíky u cesty
mlhou nad asfaltem
už je příliš pozdě na mošt
jablka letos sice vyrostla
jenže já taky
drž mě za ruku
ať mi z ní nevyletí kosti
jako ťuhýci by se uhnízdily v trnkách
ukazovaly na nás pařátky
v zobáčcích zbytky kamene
z německých hrobů
pojď se mnou zapálit svíčku
ať vidí kvítek třezalky co jim nesu
a tvoje laní oči
ať aspoň oni studeně obejmou mě beze slov
můj obličej je z jejich tváří
náš bílý had je dávno mrtvý
zarostlý mateřídouškou
křídlatkou japonskou
mlčením
pojď se mnou má milá
ptáci nad námi budou křičet o svých cestách
a znameních co viděli v mracích
a hroby budou mlčet
cestou domů vezmeme pár špendlíků