(autor: shane)

Pozvalo štěstí noc na bílou kávu...

Když štěstí cítilo se moc
samo uprostřed davu,
pozvalo černovlásku noc,
prý na bílou jen kávu!

Vzala si hvězdný kabátek,
úsměv a něhu v dlaních
a nespěchala nazpátek
dřív než v hodinách ranních...

A tak ti dva tam randili,
touha k nim z nebe slétla,
splynuli spolu ve chvíli,
než den otevřel světla.

Probuzen v hnízdě tíkl pták,
oni již patří k sobě
a my dva, lásko, nejinak,
večer zas přijdu k tobě!


www.psanci.cz