(autor: človiček)
Tma
Tma je jak sestra ticha
tma ,to jsou pocity břicha,
kdy oči se noří v jiné světy
a tvá duše šmátrá po paměti.
Vede svoje slepé tělo,
které strachy zcepenělo.
Tak trochu ve tmě
naše duše svítí.
Jakýpak je to však žití,
když ráno za rozbřesku
se tvé srdce bez potlesku
dál tmou sytí.
Vše kolem do slunce vstane
pročpak okenice neotvíráš
můj mladý pane,ba dokonce
paprsek co sukem vypadlým
dovnitř svítí
hnedle ucpal jsi látkou
z černých nití.
Kdo přikázal ti skomírat,
kdo tvrdí, že máš mít pořád hlad.
Jen Ty sám bráníš sobě
by srdce tlouklo radostí v tobě.
Vstávej brachu
a beze strachu Žij!!
V lásce se koupej
něhou tělo myj.