(autor: Helfanderios)
Viae
Všude se procházím rád mimo cesty,
po mořích, po horách, po poli;
Mám s tím však problém, že nevolně umím
nacházet cestičky kdekoli.
Že sejdu z jedné se strachem a pláčem,
to neznamená vůbec nic,
když, jen co se pohnu, tu na další stojím
a krásná je, přítulná, ještě víc.
Samotu v dnešku jen zatěžko hledat,
kdo sestoupí, hned jde po jiné.
Tam přechází tak dlouho, než on, či ona
na ušlapání zahyne.
A sebevraždy jsou pro jiné.