(autor: syrda)
Síť
Už ani ve snech nenajdu klid,
zbloudilé myšlenky jsou jako síť.
Sám si ji házím a sám do ní padám,
do hlubin klesám, po dechu lapám.
Už vůbec nevím kudy kam jít,
bez splněných snů nedá se žít.
Teď asi s radostí do pasti se lapím,
lásku, štěstí.. i život pak ztratím.