(autorka: Boleslava)
Ulicí jsem šla...
Tou ulicí jsem šla snad tisíckrát
tou ulicí s chodníkem ze žuly
až dnes přestal tam vítr vát
když jsme se v ní spolu minuli
Ty, krásný, ale s pohledem
co říká zároveň vše a nic
a já, které došlo že nesvedem
až na tohle už nikdy víc
Tou ulicí půjdu dneska zas
a až dnes říkám to teprve
že zřeknu se života bez příkras
jen aby to bylo zas poprvé
Tou ulicí půjdu snad tisíckrát
každý den časně za svítání
a pokaždé si bláhově budu přát
to o čem nemáš ani zdání