(autor: Homér)
Soulotěž
Na hadry jsou představy
doufání v pokračování života
dle řádku nalinkovaného
Roustbíf v krmelci šalotku šacuje
dál si nic nepamatuje
snad jen slovo, ticho, žena
jak pavouk z rohu sleduje ten kýč
Soutěž v souložení soumarů soudobých
soukmenovců sounáležitých v soukromí
odsuzování osudů otloukánků okatých
porodnost proradná
Brada se klepe nespravedlností
na gauči pod Ama Dablam naložená
sedla yaků přetížená starostmi
uklouzly nad kaňonem
a
p
a
d
a
j
í
černé dny
nalačno brzdami cvakají
po sté se dohromady dávají
snad budou normální
dřív než se rozední
tak už to rozetni doktore
že vše bude stejné
bejbé loknem
v zlém i v horším
oknem rovnou do ráje
víc neumím
než tě utěšovat
a doufat, že hlas tvůj
začne zase zvonit