(autorka: Thesssinka)
Sama sis ty hranice postavila
Jakoby všechno štěstí
Všechno, co na světě chci
Bylo na dosah ruky
Jenže napražená dlaň
Naráží do skla
Celej můj svět je
Jeden velkej skleněnej labyrint
Jedno velký skleněný bludiště
Mám pocit, že všechno co tam vidim
Je moje
(Tajně) Polykám vitězný sliny
A za rohem se poplácám po rameni
Jenže všechno je za sklem
Je mi z toho zle
A už mám ruce trochu podřený
Jak jsem se ho snažila rozbít
A to mi pak teče krev
I slzy
A sopel
A zásadně mi chybí podstatný věci
A ja nemám kapesník
A mapám nerozumim
A jak si tak tady stojim
Uvězněná ve skle
Zjišťuju, že to je jinej material
Zjišťuju, že to je jiná látka
Co mě vězní
Dvacet procent mých myšlenek
A zbytek představy
Co bolej
Vždycky v ten pravej okamžik
A mohla bych bejt sama sebou
Se sebou sama
Ale to se ti řekne
Když už na svou důstojnost
A hrdost
Tam dolů ani nedohlídnu