(autorka: Jera_lu)
Procitnutí
Uprostřed prázdnoty
v samém nitru samoty
v klubko se choulí
už nezmůže se
vzpoury.
Nehybně leží
neslyšně dýchá
sama sobě náleží
dotýká se ticha.
Stíny jí hladí
temnota svádí,
leč ona se nenechá
a smutky své
jim přenechá.
Probouzí se náhle
ze strachu vstává
pohyby táhlé
činí její postava.
Duše opět procitá
jak čirá je její čistota
jak něžné to stvoření,
jež skrývá se pod rouškou
silné ženy.