(autor: Marbal Škutin)
Písková
Kreslím prstem do písku,
hraju si na propisku.
A čmárám s duší puberťáka,
těm čárám život dát mě láká.
Dát jim trochu krve do žil,
abych taky něco prožil.
Kreslím jen samá srdíčka,
chci dát je Tobě na líčka.
A až velký vítr zavane,
tak ta zrnka písku dostane
na Tvoje líčka
a na Tvoje řasy,
na Tvoje víčka
i na Tvoje vlasy.
Pak budeš ta víla písková,
co má zrnka lásky neschová.