(autor: Homér)
Co doprostřed?
Lichá strana uprostřed sbírky
kterou když přečteš
tak už snad nezabiješ
mě stačí posolit jak slimáka
neuctivými slovy a hned se svíjím
v pivní rose
Devadesát devět rozchodů
útěků, návratů, omlouvání s vařečkou
to člověka u srdce otuží
neustálý boj lávy a ledu
jsme tektonický ostrov někde u pólu
vše je klidné, vrabci se na sněhu mile pasou
a najednou zas rána bolavá
žhavý šutry lítaj, prach pomalu sedá
syčení, rozpouštění, logické uhašení
pozvolné zapadání jizev
vnitřním smíchem matky země
že stá hádka je nevyhnutelná
Ale jsem fakt strašně rád
že vždycky odhalíme na čí straně desky
byla chyba tentokrát
Miluju tě.