(autorka: Dešťová kapka)
Ranní poezie o čirém zoufalství
Noc střídá den a já nemůžu spát.
Zas a znova beru do rukou pero,
má vůbec cenu se ptát?
V mé duši je jen trochu šero
a smutek halí mou mysl.
Stalo se něco,
co nedává nikomu smysl.
Nevyznám se sama v sobě,
zmatek v hlavě mám.
Pokouším se to schovat.
Pravdou je, že tě nedokážu nemilovat.