(autorka: Orionka)
Adaptace a antiadaptace
Žena má geneticky zakódovanou schopnost adaptace. Ve fázi namlouvání velmi ostře sleduje a vnímá všechny partnerovy nedostatky. Posuzuje, jestli právě on má být tím vyvoleným, otcem jejích dětí a mužem, na kterém bude závislá. Poměřuje jej s jinými a nenechá na něm nit suchou. Pokud se pro něj rozhodne, zpravidla ví proč. A v té chvíli začnou všechny mužovy nedostatky blednout. Čím déle s ním je, tím více se na něj adaptuje. Často zjistí, že se jí najednou líbí právě to, co dříve viděla jako nedostatek - silnější boky, méně vlasů, pomalejší mluva, sklon k šetřivosti, cokoliv... Už je to ten její a nechce svou volbu zpochybňovat.
U muže je to právě naopak. Ve fázi namlouvání není schopen vnímat detaily, žena je pro něj jeden komplexní a vrcholně vábivý objekt. Chci ji, chci ji, chci ji! zní mu hlavou. Je ochoten jí vše odpustit, odmávnout rukou, jen když bude s ním. Neřeší prkotiny a často si jich skutečně ani nevšimne. Teprve když se žena stane jeho partnerkou, pomalu se mu začnou otevírat oči. Zjistí, že má vrásky, špeky, křivé zuby... Že se nepřirozeně směje... Že se s ní nedá mluvit o politice ani o sportu... Pokud do té chvíle jasně nepřeváží pozitiva, která ho donutí tohle všechno odmávnout, nebo žena v té chvíli už není těhotná, pomalu se začíná rozhlížet jinde.
Je spousta párů, kde velmi atraktivní žena zamilovaně vzhlíží k někomu, kdo jí svým vzhledem objektivně nesahá ani po kotníky. Pokud je bohatý a úspěšný, mají ji za zlatokopku, která se navíc neuvěřitelně přetvařuje. Jenže ženy takto vzhlížejí i k mužům, kteří nejsou ani bohatí, ani úspěšní, ani atraktivní. Jednoduše proto, že oni v nich ty krasavce a playboye vidí. Jednoduše proto, že je tam vidět chtějí - adaptovaly se.
Muži tuto schopnost adaptace postrádají. K vlastní smůle hledí na svou partnerku stále objektivnějšíma očima. A pak nastává několik možností. Část mužů je skutečně přesvědčena, že mají doma ženu svých snů a navzdory všem nedostatkům, které si stále více uvědomují, po žádné jiné netouží. Další by toužili, ale uvědomují si, že na víc nemají - jsou nešťastní. Další by toužili, ale podřizují se okolnostem - dětem, širší rodině, výhodám zázemí - jsou nešťastní. Další touží a odcházejí.
Ženy dostaly do vínku genetický dar - mají přirozený sklon být v partnerství šťastnější než jejich protějšky.