(autorka: Nebásník)
Cesta
Soukromou cestu podnikám,
kráčím do zákoutí své duše.
Soukromou cestu do nikam,
kam dojdu - strachy nedýchám,
celý svět zní mi prázdně, hluše.
Tohle místo já dávno znám,
zákoutí temné bez naděje zítřků.
Jdu teď od nikam do nikam,
slzy své tajně polykám,
trasou bez zpátečních lístků.
Soukromou cestu podnikám,
život se temný, smutný zdá.
Nadějím v dálce zvoní hrana,
milion lidí kolem znám,
přesto jdu cestou tou teď sama.