(autor: Homér)
Bukolická
Rána jsou chladnější
rozhovory tišší a trnky sladší
brambory ještě v hlíně spí
jelen má zatím na vršku klid
však něco už tušíš
když vrby přes noc ruměnec zalije
nesmělostí, které se do jara nezbaví
bujnost chřadne, přichází čas zasmušilých
podvečerů přitulených k pravdě
že se už nic zvláštního nestane
Tomu se vilný bratr šok z přítmí jízlivě ušklíbnul
{|} c=====B