(autorka: Yanishka)
Sklenka vína poezie plná
Má
nádobo
plníš se slastí
brzkých rán a pozdních nocí
Plníš se neúčastí
Úzká v hrdle jsi
a plná v bocích
Jsi
tvarem
tolik podobná
křivkám mého těla
až věřit bych i chtěla
že mohu to být
Já
Být
sama sobě
světlem v bouři
mostem přes rozbouřené řeky
Žena, lasička opeřená
nádoba hrající si
na cit a chtíč
A
Na
Doteky