(autorka: Yanishka)
Půlnoční balada o zlomeném srdci
Cítil ses někdy jako vypuštěná vana?
Jak těžká kocovina,která tě budí z rána?
Komáří bodnutí,co svědí čím dál víc...
Zbylo už jen pár slov,která bych chtěla říct:
Jsou hry na pravdu,na možná, ne a asi
Jsou smutky, až dochází nám dech
Jsou požáry, co víno neuhasí
A řeky, které nemívají břeh
Otáčíš nožem někde vprostřed hrudi
Zjizvené cosi dál tluče do nicoty
Láska je slovíčko,které na dotyk vždy studí
Tak jistě,jak jistě vržou boty
Láska je
Když kráčíš do neštěstí
(Kam jinam mé cesti mohly vésti...)
Myslela jsem,že jsi výjimečný,
ale byls jen další člověk, který procházel mým životem