(autorka: Letadlo)
Věž
Sedím na hraně noci,
co vede nikam,
kterou neprozáří miliony sluncí
křehkých jako miliony kostí,
které budou té noci zlomeny.
Hrana noci je zeď stavěná do nebe, které není.
Až skočím,
ta noc neskončí,
jen maják zhasne všem těm duším
a věž plná vzpomínek
roztříští svět.