(autor: Pravda vítězí)
Kamínek
Procházím lesem kde vždycky jsem snil ,
abych zapomněl
trochu se uklidnil.
A hle na něco jsem narazil
Na kamínek malý co v cestě mi stál.
Nohou jsem ucítil když palec mi vzal.
Stromy šeptaly ať nechám ho tam
Při všem tom snažení odmrštit jej v některou ze stran.
Když už úsměvně sleduji v dáli jak letí
Větev ho vpálí zpěti
Asi tušíte že modře teď vidím a po jedné skáču
nadávám kolem sebe,
trochu i pláču.
To mám z toho že zamyšlen po cestách chodím.
Na nebe při tom koukám,v představách se ztrácím jak dítko v brnění se soukám.
Zmrzačen se vracím z lesů a cest s poklidem v duši do prašných měst.