(autor: elementarnicas)
Pár dojmů
V růžový zahradě je prázdno, hovor do minulosti je obsazenej davem
Nad splavem, nad hradem, loukou i vesmírnym stavem
Lítaj emoce, zpívali by blahem, kdyby mohli prožít znova ten den
Lidi minulosti, děti v minulosti, dospělý trosky, hledaj drogy pro svý mozky
Uspávací melodie zní davem, dav spívá hymny, nebezpečně si zahrává s tichem
Děti se učí, před tabulí brečí - učitel, chtěl by se stát mladym pěvcem
Obsazenej rozum věštcem, křištálovou koulí s vrytym textem
Mladej rozum v koncích, kde přestává starej rozum sloužit, příroda zkouší, stejný číslo točit
A otočit víc, než bylo kdysi, jenže mladý můzy, políbený lůzou, tančí s hrůzou
Oči se točí v sloup, umí změnit proud vody, v kus škody, nadějnej život v solnej sloup
Mladej květ, vadne v marnej střet, totálního nasazení s trochou marnejch slov
Nic se nepodobá smůle víc, než temno, který zastínilo sen, kterej neznal slev
Svoboda je lehkej svět, zbavenej fyziky a letmej střet s životem, nabejvá velkejch cen
Svoboda je velkej trn v oku - slepýho proroka, všesnalýho otroka těžkejch roků