(autorka: Nebásník)
Ráno
V minutě mezi nocí a dnem,
Jitřenka obléká si plášť,
pozvolna kráčí temným krajem,
má krásnou rozzářenou tvář.
Za okny probouzí se ráno,
noc předala mu hvězd svých zář,
Měsíc po dlouhé noční pouti,
složil svou hlavu na polštář.
Slunce paprsky své první hýčká,
pohladí tvou tvář nesměle,
polaská zavřená tvá víčka
a vytáhne tě z postele.
Vánek si tiše prozpěvuje,
s kapkou rosy si pohrává,
jak lehounce ji ofukuje,
je celá krásně měňavá.
Pro tebe první ptáček zpívá,
nádherné ráno přeje ti,
roztáhne duhová křídla,
dalším lidem přát odletí.