(autor: Tom Cortés)
Pane Bukowski
Jen ať si ryjí tlamou i kopýtky
ve vyprahlé hlíně,
v zrcadlech sají drobečky z omítky...
- že život je prý svině!
Úplně v koutku leží vhozená
bílá rukavice,
zatímco plénum rokuje o změnách,
dokud jim stačí plíce,
dokud se vlastní myšlenky nehnusí
- a když se tak stane,
do prachu z křídel cherubů lehnou si
poznávat nepoznané.
Jen ať si ryjí tlamou a kopyty!
Možná že časem zvládnout psát jako ty.