(autor: Pajalord)
Zapomeň
Tak zapomeň na co to bylo
pocit jak kdyby se ti srdce zastavilo
a v očích ti vyhasl vášně plamen
to je ten tisíce proměn
Ten den kdy to co bylo pěkné
už dávno není
těžko se na tom něco změní
a z tebe vyprchal veškerý cit
zbyla jen hořkost nenávist
Ta prázdnota když zkončil
další vztah
tvůj vlastní mozek je této lásky
vrah